Komanditní společnost aneb seznamte se, prosím
Komanditní společnost, je další z druhů obchodních korporací, jež jsme si doposud nestihli detailně představit. Kdo a za jakých podmínek ji může založit a jaké přednosti jsou s touto společnosti neodmyslitelně spojené? To a ještě mnohem více důležitých informací zjistíte po přečtení tohoto článku.
Charakteristika komanditní společnosti
Komanditní společnosti není v našich končinách natolik rozšířená jako společnost s ručením omezeným či akciová společnost, její výhody jsou ovšem více, než zajímavé. Ve své podstatě představuje komanditní společnost právnickou osobu, kterou zákon o obchodních korporacích řadí mezi obchodní společnosti. Oproti společnosti s ručením omezením nebo společnosti akciové, vykazuje komanditní společnost základní rysy kapitálové společnosti a některé rysy společnosti s ručením omezeným. Proto se tento druh obchodní korporace nazývá společností smíšenou. Pojďme se nyní podívat, kdo a za jakých podmínek ji může založit.
Způsob a účel založení komanditní společnosti
Komanditní společnost mohou založit minimálně dva zakladatelé (komanditista a komplementář, jejichž roli si detailněji popíšeme níže) a to prostřednictvím společenské smlouvy. Zde jsou stanoveny vzájemné právní poměry všech společníků, je zde zakotven také název (firma) společnosti, předmět jejího podnikání i další společníci. Komanditní společnosti může být založena nejen za účelem podnikání, ale také za účelem bezpečné správy majetku. Tento druh společnosti je primárně určen začínajícím podnikatelům, kteří nechtějí podnikat sami a nemají dostatečný základní kapitál. Ten u komanditní společnosti činí pouhých 5 000 Kč a jeho složení má za úkol komanditista. Při sepisování společenské smlouvy se bavíme výlučně o fázi zakládání komanditní společnosti. Její vznik je shodný se zápisem do obchodního rejstříku.
Práva a povinnosti komanditistů a komplementářů
Nyní se dostáváme k vymezení práv dvou zakládajících osob – komplementářů a komanditistů. Jak jsme již naznačili výše, vkladovou povinnost má vůči firmě výlučně komanditista, který musí složit základní kapitál. Pokud není v rámci společenské smlouvy upraveno jinak, dělí se zisk společnosti mezi komplementáře a komanditistu rovným dílem, přičemž společník může požadovat podíl na zisku čítající rovných 25 % částky, v rámci které splnil svou vkladovou povinnost. Jakmile komanditista splatí základní vklad, za případnou škodu nebo komplikace, jež v rámci podnikání vzniknou, dále nenese žádnou zodpovědnost. Ta zůstává na bedrech komplementáře, jež ručí celým svým majetkem. Riziko, které ovšem komplementář podstupuje je vykoupeno vyššími rozhodovacími pravomocemi, jež v rámci společnosti má. Těm se musí naopak bezmezně přizpůsobit komanditista, jenž ve firmě rozhoduje pouze minimálně. Proto je nutné, aby komanditní společnosti zakládal spolehlivý tým dlouholetých přátel nebo obchodních partnerů, jež spolu vytvoří efektivní tandem.
Specifika při zdanění zisku
Dalším specifikem komanditní společnosti je i způsob zdanění zisku. Ten – jak již bylo uvedeno výše, se dělí na poloviny, přičemž jedna polovina patří komplementáři a druhá náleží samotné společnosti, potažmo jejím společníků. Komplementáři musí svůj zisk zdanit stejným způsobem, jako fyzické osoby, druhá polovina zisku je pak zdaněna dle pravidel pro právnické osoby. Po zdanění je možno podíl, který podléhá další – srážkové dani, rozdělit mezi komanditisty. Přesto, že se může na první pohled zdát komanditní společnost značně komplikovaná, přináší s sebou mnoho zajímavých výhod a specifik, jež je však nutno sdílet se stejně spolehlivým partnerem.
