Kdy je nutné měnit zakladatelské dokumenty?
Společenská smlouva (více zakladatelů) nebo zakladatelská listina (jeden zakladatel) patří v českém podnikatelském prostředí mezi nejrozšířenější zakladatelské dokumenty mající funkci jakési vnitropodnikové ústavy. V takovýchto dokumentech, jejichž náležitosti stanovuje obchodní zákoník, nalezneme informace o názvu společnosti, předmětu jejího podnikání, sídla i jednotlivých společnících. Zakladatelské dokumenty se u jednotlivých druhů obchodních společností pochopitelně liší svými náležitostmi.
Třeba taková společenská smlouva (zakladatelská listina) akciové společnosti musí povinně obsahovat počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu. Naopak ve společenské smlouvě u společnosti s ručeným omezeným žádné informace o počtu ani hodnotě akcií nenajdete. Zakladatelský dokument musí mít formu notářského zápisu. V praxi však existují případy, kdy je nutno již uzavřenou společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu měnit. Kdy k takovému jednání dochází? Pojďme si vyjmenovat nejčastější případy.
1. Změna názvu společnosti
Napadlo vás v průběhu podnikání nové atraktivní jméno společnosti, které vystihuje vaši současnou situaci? Nebo jste snad zakoupili ready made společnost a chcete změnit jejich obchodní název? Z právního hlediska vám v takovém jednání nic nebrání. Nový název firmy se však nesmí shodovat (nebo být nápadně podobný) firmě již existující. Před samotnou návštěvou notáře tedy raději zabrouzdejte na internetu nebo v obchodním rejstříku a podívejte se, zda vám nápad již někdo nevyfoukl. Pro jistotu si také připravte více názvů, z nichž společně vyberete ten nejlepší.
2. Změna sídla společnosti
Do společenské smlouvy píšete pouze obec, ve které se nachází sídlo vaší společnosti. A to z jednoho praktického důvodu – pokud ve svém okolí (v rámci zapsané obce) naleznete nové komerční prostory, které vás zaujmou třeba nižším nájmem, nemusíte měnit zakladatelské dokumenty. To však neplatí v případě, že podnikáte například v malé zapadlé vesničce a rozhodnete se využít služby virtuálních kanceláří. Ty zpravidla nabízejí prestižní adresy ve velkých městech České republiky (Praha, Brno, Ostrava, Olomouc…). V takovém případě si k notáři přineste adresu nového sídla a souhlas majitele objektu, že s umístěním sídla souhlasí.
3. Rozšíření předmětu podnikání
V případě, že hodláte rozšiřovat stávající spektrum služeb, i zde se připravte na nevyhnutelnou návštěvu notáře. Jako první však budete muset navštívit živnostenský úřad a následně doplnit zakladatelský dokument u notáře.
4. Převod obchodního podílu
Rozhodli jste se převést na někoho svůj obchodní podíl ve firmě? Pak si k notáři připravte výši tohoto podílu, cenu za jakou jej chcete novému vlastníkovi převést a pro jistotu také souhlas s tímto jednáním od ostatních společníků.
5. Změna jednatele společnosti
Pokud bude za vaši společnost jednat někdo jiný, než tomu bylo doposud, navštivte notáře spolu s novým jednatelem, který by si doma neměl zapomenout občanský průkaz, či jiný průkaz totožnosti (například cestovní pas). Přítomnost bývalého jednatele není u notáře vyžadována. Pokud nový jednatel nemá výpis z rejstříku trestů, můžete o jeho vyhotovení požádat přímo v notářské kanceláři.
6. Zrušení společnosti
V podnikání se vám nedaří? Došly nápady nebo snad dlužíte všude, kam se podíváte? Ať už je vaše rozhodnutí pro ukončení podnikatelské činnosti jakékoli, i s touto situací musíte obeznámit notáře a následně také rejstříkový soud, který vaši firmu zapsal do OR. V případě likvidace firmy se k notáři dostavte s informacemi o tom, k jakému dni bude podnikání ukončeno a kdo bude likvidátorem společnosti.
