Kancelář a její role v dějinách

Moderní kanceláře se těžko dají srovnávat s tím, v jakých podmínkách lidé pracovali dříve. Navíc kancelářská práce je poměrně novodobý fenomén. V kancelářích se řídí firmy, přijímají politická rozhodnutí, vyvíjejí vědecké inovace, a právě v takových prostorách probíhají nejrůznější globální procesy. V kanceláře se proměňují také další pracoviště, jako jsou ordinace lékařů a učitelské kabinety. Nebo i takové prostory jako domy, letadla a kavárny.

Jak ale tento úřad vznikl? A jak se vyvíjel?

Psací stůl už ve starověku

Práce za psacím stolem pochází údajně již ze starověku. Písaři psali se zkříženýma nohama a s tabulkou na kolenou – paralelu bychom mohli najít u dnešních zaměstnanců s počítačem. Písaři byli potulní. Působili jako účetní a veřejní spisovatelé.

Původ kanceláře jako úřadu začíná patrně v klášterech. Když mnich Jeroným Stridonský neboli svatý Jeroným přeložil v roce 400 Vulgátu neboli překlad Starého zákona do mluvené latiny. V následujících staletích si mnoho klášterů nechalo opsat text svatého Jeronýma, ten je dodnes standardním biblickým textem.

Kláštery fungovaly jako ucelené podniky. Byla to místa náboženské, sociální a ekonomické produkce, hmotných a duchovních statků. Místa, kde se zachovává starověká kultura díky opisování a překládání starých papyrových a pergamenových svitků – nejstarší formy knihy – a předávání jejich myšlenek.

Mniši, kteří přepisovali texty, pracovali v tzv. skriptoriích. Jejich úkolem je psát, aby obohatili knihovny. Většina mnichů pracuje vestoje, s výjimkou velkých přepisovačů, kterým je dovoleno sedět. Jak těm by vyhovoval vynález moderní doby v podobě výškově nastavitelného stolu!

Tři prvky kanceláře

Od počátku své historie se kancelář vyznačuje třemi prvky: stolem, knihou a místností. Navazují na sebe a dodnes jsou spolu s kancelářskými potřebami, jako je papír, inkoust, guma, kůže, nádoba, barva a pero, které v historii nabývaly různých podob, důležitými doplňky pro kancelářské práce. Navzdory tomu, že je dnes nejdůležitější počítač.

Vynález psacího stolu je vlastně vynálezem stolu potaženého látkou. Stůl – dva kozlíky pokryté deskami. Aby mniši nepoškodili drahé knižní desky, používali dvě metody:

· Mezi knihu a stůl položí plátno – bure, latinsky burra – z čehož pochází termín stůl.

· Nebo do obalu knihy zatlučou pět hřebíků, aby se obal nedotýkal hrubých dřevěných desek stolu. Hřebíky byly vysloveně součástí estetického vzhledu obálky.

Teprve ve 13. století byly stoly opatřeny šikmým řečništěm. Vidíte – zásady ergonomie!

Kniha odpradávna provází lidstvo. Nejprve ve formě svitků, později v klasické podobě, jak ji známe dnes. Znalost písma – zejména Písma svatého byla dlouho rezervována úzké společnosti vzdělanců a právě mnichů. Od 13. století tvoří kniha a stůl nerozlučnou dvojici, která významně ovlivnila západní kulturu jako nástroj vzdělávání, poznání a organizace. Knihovny, kam se daly cenné svazky ukládat do jednotlivých polic, vznikaly mnohem později.

Vše se mění s příchodem knihtisku a rozmachem vědy. Věda, která do té doby vycházela z náboženského obsahu Písma svatého, nyní objevila empirický svět a zaměřila se na studium přírody a morálky, biologie a také filozofii. Uspořádala je do nového řádu a vyvinula metody, které dovedly svět k modernitě.

Mniši díky svým znalostem kancelářské profese pracovali u správy soudů a měšťanských organizací. S profesí písaře se psací stůl stal samostatnou místností – i když ještě nenesl toto jméno. Se zájmem o školu a vědu ve 13. století vznikaly komentáře k posvátným textům a další a další samostatné texty, které předznamenaly novou éru: renesanci. Úřad byl zbaven svého náboženského poslání a přizpůsoben modernímu světu.

Tradiční kancelář moderního světa

V meziválečném období se s přechodem od zemědělské výroby k terciárnímu sektoru a službám, rozvinula kancelářská práce. V továrnách dělníci s bílými límečky začali převažovat nad pracovníky v dílnách. Zájem byl tehdy o organizaci pracovních prostor prostřednictvím designu kanceláří. Kancelář se stala zdrojem mnoha pokroků v oblasti čistoty, osvětlení, klimatizace či vytápění, které se později přenesly i do domácností.

Dnešní kanceláři dominuje individuální kancelářský stůl. V minulosti to byl nábytek přeplněný dokumenty, poznámkovými bloky a zásobníky na tužky a různé kancelářské potřeby a doplňky. Psací stoly doznaly i ve 20. století značného vývoje. Z robustních kusů nábytku se staly praktické, jednoduché a snadno přemístitelné modely.

Většina spotřebního materiálu dnes zmizela ve prospěch ikon virtuální plochy počítače: dokumenty se změnily na složky a poznámky, Wikipedie se stala naším slovníkem, náš seznam kontaktů se nazývá LinkedIn a vše ostatní se nám vejde do kapsy v podobě chytrého telefonu.