Jsou lepší paušální výdaje, nebo klasické výdaje?
Pokud podnikáte, je pro vás důležité nejenom sledování zisků. Sledovat je třeba také výdaje. A to proto, že čím jsou větší, tím nižší základ daně máte. A tím menší sumu můžete zaplatit na daních. Aktuálně existují dvě cesty, kterými se můžete vydat. Buď klasické výdaje, nebo paušální výdaje. Jak se jednotlivé možnosti liší a která je lepší, a která naopak horší? Podívejme se společně.
Klasické výdaje
Tato forma je u mnohých podnikatelů celkem běžná a využívaná. O co se jedná? Že jednoduše nakupují věci do firmy a přidané faktury následně zakládají do své evidence, nebo do účetnictví. V praxi to samozřejmě znamená, že čím více daných nákupů uskuteční, tím větší náklady mají a tím nižší daňový základ je čeká. Možností, co si nakoupit do firmy, je dnes více než dost. Jediné, co je důležité, je schopnost uhájit to přímo před finančním úřadem při případné kontrole. A co patří mezi nejznámější možnosti? Je to:
- Automobil
- Výpočetní a kancelářská technika
- Vybavení firmy
Paušální výdaje
Pokud mluvíme o této možnosti, máme na mysli situaci, v rámci které může živnostník využívat zákonnou možnost mít k dispozici takzvané paušální výdaje. Jejich výše je různá, a to s ohledem na konkrétní podnikatelský obor. Můžete se pohybovat od třiceti, do osmdesáti procent. Dodat je třeba také to, že při této cestě není nutné evidovat přijaté faktury, jelikož ty nehrají žádnou roli. Z obratu je totiž vypočítána výše nákladů podle zákona a tím vznikne základ daně. Tedy zisk, který bude třeba zdanit.
Jak je to s výhodností?
Ta je určitě individuální, jelikož v tomto směru platí, že záleží především na celkové marži na zboží, nebo na službách. Jako příklad si můžeme uvést takzvané freelancery. Tedy ty osoby, které pracují sami na sebe, nejčastěji z domova, a poskytují služby třeba v oblasti programování, nebo grafiky. Je jasné, že jejich reálné výdaje jsou poměrně malé, až žádné. Právě jim se tedy vyplatí paušál, jelikož si sníží základ daně i o desítky procent.
Komu se naopak paušální výdaje nevyplatí, to mohou být eshopy, u kterých je nižší marže, než je výše samotného paušálu. Těm by se zcela logicky nevyplatilo jít touto cestou, a tak každý konkrétní výdaj evidují. Nejde samozřejmě jenom o výdaje s firmou spojené, ale jde třeba i o samotný nákup zboží. I ten je výdajem. V podstatě je jím vše, co je placeno z firemních peněz.
Jak je to s jednoduchostí?
Ani na tu bychom rozhodně neměli zapomínat. Zde zcela jasně dominují paušální výdaje. Důvode je jednoduchý. Stačí jenom klasickou formou vystavovat faktury a ty, které jsou přijaté, nemusí podnikatele absolutně zajímat. Ty nehrají, ani nebudou hrát roli. Jediné, co se počítá, je obrat, na základě kterého jsou poté použity dané paušální výdaje k ponížení základu daně.
U klasických výdajů se o jednoduchosti mluvit v podstatě nedá. A to z toho důvodu, že přijaté faktury se nejenom musí evidovat, ale musí přirozeně docházet také k tomu, že je jejich hodnota odečítána od obratu firmy. A zde se mohou vyskytnout různé možné chyby. Dále bychom neměli zapomínat ani na to, že do nákladů si lze v tomto případě sice dát téměř libovolné věci, ale také platí, že je nezbytné si je před finančním úřadem také obhájit. A u čeho může být problém? Jako příklad použijme:
- Oblečení
- Občerstvení
- Náklady spojené s prací doma
Jsou nějaká rizika?
Ano, i ta se mohou objevit. Pokud se podíváme na klasické výdaje, je třeba říci, že rizikem je právě to, že si je nedokážeme obhájit před finančním úřadem. Pokud se podíváme na paušální výdaje, zde je rizikem, nebo spíše problémem to, že si nebudeme moci uplatnit takové výdaje, jaké chceme. A to jak z toho důvodu, že musíme myslet na výši určených nákladů pro konkrétní živnosti, tak i z toho důvodů, že nesmíme opomíjet také strop, který je nastavený zákonem. Aktuálně se jedná o 2 miliony korun českých. Více si zkrátka pomocí paušálních nákladů odečíst nejde.
Na co je dobré také myslet?
Pokud jde o paušální výdaje, je dobré myslet také na to, že si pomocí nich lze celkem jednoduše snížit základ daně, ale je také nutné myslet i na to, že právě u nich výrazně snižujeme svou bonitu. To se může negativně projevit třeba při žádosti o půjčku. Reálně tedy může daná osoba vydělávat vysoké sumy, ale právě v rámci paušálních nákladů dojde k tomu, že v daňovém přiznání jsou zisky celkem malé – i když realita je jiná. Na to je třeba myslet hlavně v budoucnu, a to samozřejmě v souvislosti s případnou žádostí o půjčku. Pokud by byly využity klasický výdaje, a to v malé výši, můžeme říci, že problémy by nastat neměly.