Změny pro živnostníky v roce 2015: co nás čeká a nemine?
Rok 2015 se nese v duchu daňových změn, které se nepochybně dotknout také OSVČ – živnostníků. Ačkoli zněly prvotní prognózy katastrofálně, plánovaná „živnostníkova apokalypsa“ byla na poslední chvíli odvrácena. Změny pro OSVČ, jež měly platit od 1. ledna 2015, by totiž výrazně zasáhly zejména živnostníky s dětmi. Díra v jejich peněženkách by byla skutečně znatelná. Změny se týkaly výrazného snížení výdajového paušálu nebo nemožnosti uplatňovat slevu na poplatníka v případě využívání těchto paušálů. Tyto změny nakonec nepodpořila ani opozice ani komunistická strana. Změny sice v oblasti živnostenského podnikání jsou, nicméně nepatří do škatulky „katastrofických scénářů“. Živnostník, jenž nedosahuje nadprůměrných zisků, tedy nad změnami nevěřícně zakroutí hlavou, nicméně likvidační dopad na něj nebo jeho rodinu tyto úpravy s největší pravděpodobností mít nebudou. Pojďme se tedy společně podívat, co všechno se pro živnostníky 1. lednem 2015 změní.
Změna paušálních výdajů
Za schválení změn v oblasti paušálních výdajů „mohou“ poslanci ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Jak jsme již zmínili výše, původní změna měla spočívat v nemožnosti uplatit základní daňovou slevu na poplatníka, ta OSVČ zůstane. Na druhou stranu se jim však nevrátí sleva na dítě a na vyživovanou manželku či manžela. Zásadní změna se dotkne živnostníků, jejichž příjmy ročně převyšují hranici 2 000 000 Kč. V takovém případě již nebude možné uplatit výdajový paušál, ale živnostník bude prokazovat skutečné náklady s využitím účtenek a faktur. Tento strop platil do roku 2015 pro 30 a 40 procentní paušály, nyní je zaveden také pro paušály ve výši 60 a 80 %. Další změnu lze pozorovat v omezení výdajových paušálů u živnostníků s nadprůměrnými příjmy. O této změně vypovídají následující údaje:
- U 80 % paušálu lze uplatnit výdaje maximálně do částky 1,6 milionu Kč
- U 60 % paušálu lze uplatnit výdaje maximálně do částky 1,2 milionu Kč
- U 40 % paušálu lze uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
- U 30 % paušálu lze uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč
Co to znamená v praxi?
Zejména důkladné propočítání všech možných varianta a alternativ. Budete-li chtít danit paušálně, je potřeba si spočítat, zda se vám tato možnost při stávajícím výdělku vyplatí či nikoli. Máme-li například výdaje v hodnotě 1,2 miliónu korun, můžeme použít 60 % paušál a zbytek dodanit nebo na paušál zapomenout a doložit skutečné náklady.
Další změna se týká minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění, které o nějakou tu desetikorunu vzrostou. Ke zvýšení záloh dochází s určitou pravidelností každý rok. Například v roce 2008 činila výše záloh 3052 korun, v roce 2015 to bude celkem 3740 Kč. U zdravotního pojištění se minimální záloha zvyšuje o 45 Kč, u sociálního pojištění o 49 Kč. Nově tedy na zálohách za zdravotní pojištění zaplatíme 1 797 Kč měsíčně, a na zálohách za pojištění sociální pak 1943 Kč.
Z čeho se počítá minimální záloha na zdravotní pojištění?
Záloha na zdravotní pojištění, kterou je potřeba pravidelně odvádět zdravotní pojišťovny se vypočítává z minimálního vyměřovacího základu OSVČ. Ten představuje dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Jelikož došlo v roce 2015 k navýšení této složky (26 611 Kč), pak bude minimální měsíční vyměřovací základ pro všechny měsíce roku 2015 činit přesně 13 305,50 Kč. Po zaokrouhlení pak vypočítáme minimální měsíční zálohu, která se rovná částce 1 797 Kč, jak jsme již zmínili výše.
OSVČ, živnostníci a podnikatelé odvádějí pojistné na sociální zabezpečení 29,2 procenta z vyměřovacího základu. OSVČ, které ovšem vstoupily do II. penzijního pilíře, se 29,2 procent snižuje na 26,2 %. Minimální měsíční vyměřovací základ činil v roce 6 486 Kč a v roce 2015 se navyšuje na 6653 korun. Proto je nutno místo dosavadně placených 1894 korun platiti nově 1943 korun.
